Konec a začátek

7. února 2015 v 19:19
Někdy život přinese příležitosti, které už dlouho chcete, ale jakmile přijdou, začne se vám po zádech rozlézat husí kůže a chvějete se, napůl strachy, napůl radostí a tak trošku i nevědomostí.

Přítel byl na pohovoru a v pondělí by se měl dozvědět, jestli ho vezmou nebo ne. Pokud jo, rozhodl se našetřit si nějaké peníze na byt. A ten samý den jsem byla na pokraji mrtvice, protože máma dělala tak neuvěřitelný scény, že to jsem ještě nezažila. A přítel mi řekl, že když budu chtít, tak budu mít u něj azyl. Myslela jsem si, že to myslí tak, že se prostě třeba v noci seberu a půjdu k němu.

Dneska jsem mu říkala, že kamarádka mluvila o nějakém voňavém písečku pro kočky, takže by se nikdo nemohl odvolávat na smrad a že si pořídím kočku.
Prý že jestli chci bydlet s mámou, tak prosim, ale že u nás v bytě žádná kočka teda nebude. To mě sice trochu mrzelo, ale pak mi to docvaklo, jak to myslel, a přísahám že se mi po celém těle rozeběhnul mráz. Znamenalo by to najít si nějakou brigádu, což by nebyl zas takový problém.

Myslela jsem na mámu, že bych jí timhle nejspíš ublížila, ale taky si říkám, proč mám vlastně zůstávat tady, kde jsem věčně sama, a kde, když jednou nebo dvakrát do týdne přijde, na mě akorát řve a nadává a udělá tu jen bordel. Málokdy je to jinak.
Mám z toho ale strach. Je to zase něco novýho, něco, co jsem nečekala, že to přijde, ještě tak 2 roky. A ono to může přijít klidně za 3 měsíce.

Moje ségra měla strašný deprese, stavy bezmoci, když bydlela doma. A v 18 se taky sebrala, sbalila si věci do krabice a odešla. Prostě se sebrala a odešla pryč. A když opomeneme to, že si vybrala přítele, kterej si z ní později udělal fackovacího panáka, měla se dobře.

Říkám si: najdi si brigádu a seber se a jdi do toho! Přece, když jsem měnila tu školu, taky jsem to celou tu dobu tak strašně chtěla a když to přišlo, bála jsem se a chtěla jsem couvnout a nakonec jsem vážně přestoupila a teď jsem nadmíru spokojená. Život je přece o tom, že lidi riskují, a risk je zisk. Může to být chyba a může to být to nejlepší rozhodnutí. Je to další posunutí vztahu, zas o kousek dál.




Nikdy nevíte, co to přinese, pokud to nezkusíte, že?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Van Vendy Van Vendy | Web | 7. února 2015 v 22:47 | Reagovat

S tou poslední větou máš obrovskou pravdu - protože dokud to nezkusíš, zůstane jen samé "kdyby". Trochu mě zarazilo, že přítel nechce kočku, když ví, že ty je máš asi ráda, ale možná to bere jenom prakticky - jestli budete pracovat, budete celé dny pryč a i když je kočka celkem samotářské zvíře, přece jen by jí možná bylo smutno.
Jestli bude ve vašem životě nějaké zvířátko, to ukáže čas - nejdřív si budete muset na sebe zvyknout (ve společném bydlení je určitě spousta věcí jinak).
Tvé touze utéct a začít znova a jinde se nedivím.

2 Sugr Sugr | E-mail | Web | 8. února 2015 v 18:12 | Reagovat

Moc krásný blog, nejvíc se mi líbí ten obrázek vpravo, ta žena. Je to krásně namalované! Mohu se zeptat, zda-li je to tvá vlastní tvorba?
Jinak dík, že jsi navštívila můj blog, jsem ráda za tvůj komentář!:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama