Vztah s muslimem

16. července 2015 v 21:01
Spousta lidí mě obvinila, že jsem rasista, že mám nelidské chování a že vůbec nevím, co melu, když melu o muslimských imigranteh. K tomuto článku mě inspirovala G.I.Jane

Nejdřív jsem nad tím ani moc nepřemýšlela, ale když jsem si přečetla její článek, pořád mi v hlavě bubnovala jedna věta:

Není žádný zlý muslim a hodný muslim! Všichni muslimové se řídí Koránem, což je pro ně svatá kniha, modla.

Musela jsem se nad tím pozastavit a vrátit se o pár let zpět.


Totiž, několik lidí, kteří navštěvují tenhle blog, už vědí, že jsem chodila s cizincem. Myslím - nejsem si tím jistá - ale vážně si myslím, že jsem neuvedla, že to byl jeden z nich. Přistěhoval se sem zhurba před 6-7 lety. Připadal mi roztomilý, česky uměl akorát pozdravit, a tak jsme se domlouvali rukama nohama a trochu anglicky a trochu francouzsky. Postupem času mě uprosil, abych ho začala učit česky a já začala. A když se to konečně povedlo, když už byl na komunikativní úrovni, začala jsem ho poznávat blíž a dali jsme se dohromady. Byl na mě ze začátku hrozně hodný, pomáhal mi, rozesmíval mě. Vysvětlil mi, že celá jeho rodina, kterou znám, jsou křesťané, že se nemusím bát, že muslim není. Že se "odvrátil".
A nějakej ten měsíc to bylo fajn. Potom ale přišel do Čech i jeho bratranec - budeme mu říkat třeba Petr, prtože jeho jméno na svý český klávesnici fakt nenapíšu.
Takže po příchodu Petra se najednou začaly věci měnit. Byl to muslim, a byl tu načerno, samozřejmě. Jakmile přišel, začal ovlivňovat celou jeho rodinu a oni se začali stydět a sami sebe trestat za to, že opustili svoje náboženství a že přešli na křesťanství. Přišel pocit viny. Nikdy tohle nedokážu pochopit - nejspíš proto, že jsem ateistka. Najednou jsem nesměla nosit ani tílko, ani kraťasy, natož šaty, a to i když bylo léto a venku bylo 50 stupňů ve stínu. Takže jsem nosila trička s dlouhým rukávem, černé kalhoty a plné boty. Podpatky? Neexistovalo. Vzala jsem si je jednou a dostala jsem takový výprask. Totéž tričko s krátkým rukávem. A co se týče jídla, musela jsem se dovolit, jestli se můžu najíst a jestli vůbec můžu jíst to a ono. A náš sexuální život? Dost rychle to šlo z kopce. Měla jsem všude kousance, podlitiny, modřiny přes celý stehno, škrábance. Nutil mě dělat věci, který jsem nechtěla a byl tak surovej, že jsem měla bolesti ještě týdny.

To, že jsem pozdravila kamaráda, se kterým jsem vyrůstala, kterého jsem znala od plenek → facka.
To, že jsem šla do školy, i když mi to zakázal → facka, facka.
To, že jsem se opovážila pozvat si domů svoji nejlepší kamarádku → facka.
Nedejbože, když jsem se chtěla koukat na Sex ve městě, zapálit si cigaretu, nebo nedejbože jít do fitka. Abych to zkrátila, stačilo, aby přijel jeden muslim do rodiny, kteří už třeba 10-40 let byli křesťani, začal je ovlivňovat a jelikož to mají tak hluboce zakořené, že Korán je jediné nefalšované slovo Boží, ani mu to netrvalo moc dlouho a proměnil celou hodnou, milou rodinku zpět na darebáky, kteří se nebojí vás zmlátit za to, že jste si v určitý den dala kuře a ne salát, ač nevyznávte jejich víru. To je islám, vážení. Takže až mi zas bude jistá dívčina psát, že o tom nic nevím, nechť si přečte tenhle článek a třeba i přečtení onoho slavného Koránu není na škodu.
Ono totiž osobní zkušenosti se nevyrovnají tomu, co slyšíš.

Oni utekli, báli se toho náboženství, snažili se polepšit. Ale stačil jeden jedinej z nich, a všechno šlo do hajzlu.

 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Maty Maty | Web | 16. července 2015 v 21:16 | Reagovat

Tyo supr kámo. Koukni i na můj blog. Za mě máš 5 HVĚZD.

2 Kalypsó Kalypsó | E-mail | Web | 16. července 2015 v 22:26 | Reagovat

Já tvrdím pořád, že jsou všichni stejní! Sice nemám žádnou osobní zkušenost, ale mám oči a uši...
Je dobře, že jsi to utla, dokud to šlo :)

3 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 16. července 2015 v 22:39 | Reagovat

Děkuji za praktickou sondu do života imigrantů a popis praktických zkušenosti s islámem. Tento článek by měli povinně číst všichni ti fanatičtí multikulturalisti, kteří neustále tvrdí, jak nás kultura migrantů může krásně obohatit.
Obávám se však, že by ti stejně nevěřili. Právě proto, že jsou fanatičtí. A na fanatiky žádné argumenty ani praktické důkazy neplatí. ONI prostě všechno vědí nejlépe.

4 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 16. července 2015 v 23:08 | Reagovat

Uf, jsem ráda, že jsi z toho venku, protože to bychom tu neměli jednu skvělou blogerku.
Děkuji za super článek s okénkem do islámského světa.

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. července 2015 v 0:35 | Reagovat

No prosím, pak někdo tvrdí, že jen plašíme lidi, když napíšeme, že islám není pro nás. Už jsme zvyklí na jiný způsob života. Jen na okraj, nemstili se tri, když jsi se s ním rozešla? Nevyhrožoval. Možná odjeli ze země jinam, ne?

6 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 17. července 2015 v 2:34 | Reagovat

Blogy v ČR nechceme?

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 18. července 2015 v 21:52 | Reagovat

Vzpomínám si na knihu Bez dcerky neodejdu. Ona provdaná za cizince, který v Americe žil normálně, byl vzdělaný, inteligentní a laskavý manžel i táta. Stačilo, aby zajeli na návštěvu k rodině do jeho rodné země a změnil se k nepoznání. Roky nebo desítky let vyrůstání v jiném prostředí, vzdělání, kultura, to všechno vzalo vniveč a on ve smyslu poturčenec horší turka byl ve svém náhlém dodržování muslimských zákonů ještě důkladnější než ta jeho rodina.
Máš "výhodu", že můžeš podat svědectví z vlastní zkušenosti. Což spousta ostatních nemůže... teda ne že by bylo o co stát. A že se ti podařilo z tohoto vztahu vymanit, jenom grauluji!
[6]: To bylo vtipné! K popukání.

8 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | 19. července 2015 v 2:20 | Reagovat

[7]: Vím.

9 Kika Kika | E-mail | Web | 19. července 2015 v 15:51 | Reagovat

děsivé, myslím, že je mi ta celá situace kolem imigrantů čím dál víc nepříjemná. Já jsem docela xenofob, vlastně bych řekla, že jsem i docela konzervativní a prostě nemám ráda změny.

Článek zařazuji do výběru toho nejlepšího na toto téma - článek vyjde v pondělí na blogu www.tema-tydne.blog.cz

10 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 19. července 2015 v 22:58 | Reagovat

Jsou věci, které jsou v lidech zakořeněné a nejdou prostě změnit ať už si říkáme, co chceme. Tvůj případ není jediný, ale jako jeden z mála skončil (snad) dobře, protože jsi s ním skončila.
Nebudeme si hrát na žádné předsudky. Oni takoví jsou a tenhle článek by měl jít do výběru článku dne, aby si to přečetlo, co nejvíc lidí.

11 Kelíns Kelíns | E-mail | Web | 21. července 2015 v 19:39 | Reagovat

Lidi, kteří takto vyrůstali nezměníme a nemá cenu se o to snažit. Jen nesmíme dovolit, aby oni změnili nás.
Zážitek to musel být tvrdý, ale jistě tě posílil. Jen bych si přála aby si toto mohlo přečíst více lidí.

12 myší královna myší královna | Web | 23. července 2015 v 0:14 | Reagovat

Moc díky za tento článek. Mám na imigranty neutrální názor, ale příběh, který popisuješ, jsem slyšela v různých obměnách. Zajímalo by mě, jak dlouho jsi s ním byla, že sis tohle nechala líbit.

13 Angel Angel | E-mail | Web | 26. září 2015 v 1:31 | Reagovat

Ti, co vyrůstají v ortodoxním prostředí, nemají moc šancí na změnu. Vztah s takovým muslimem za sebou naštěstí nemám, nicméně s křesťanem mi bohatě stačil. Člověk se najednou ocitne o pár století zpátky, i když to ze začátku vypadá celkem neškodně. Můžeš být ráda, že nastal den, kdy ti došlo, že to takhle není úplně normální, i když to asi bylo po delší době. Ale lepší než nikdy, znám totiž holky, které do toho spadly a teď už je ani nepoznávám.

14 Nicolle Nicolle | 15. prosince 2015 v 21:04 | Reagovat

[2]: A já mám osobních zkušeností na rozdávání a můžu ti říct, že všichni stejní nejsou. Hodně záleží, odkud jsou a taky z jaké rodiny jsou. Já mám přítele Syřana a neměnila bych. Nemám s nim žádné problémy, je jenom trochu žárlivější. Neměla jsem moc partnerů v posteli, ale je jednoznačně nejlepší, nenutí mě do ničeho, do čeho nechci, respektuje mě.. Žiju v Německu (Berlín) a jelikož mluvím arabsky, paštunsky, persky a ovládám i pandžábštinu, tak učím němčinu a angličtnu v jednom ubytovacím zařízení, kde jsou společně s hosty. Tak bych se ráda podělila o to, co vím. Mají zdarma jídlo, ubytování, kurzy a dostávají asi 150 éček na měsíc. Neříkají pravé jména a věk, ale vždy jde poznat, ze které země jsou. (vzhled- barva kůže, rysy, mluvení- jazyk, chování atd.) Někteří opravdu utekli kvůli války, většina mi na ''plnou hubu'' řekla, že tu šli proto, protože ví, že se tady můžou mít dobře. Můj názor na ně je neutrální, ti kluci jsou naprosto neškodní, ovšem do nějakého většího tábora bych nevkročila, tam už je to vyhrocenější a více nebezpečné. Kdyby jste kdokoliv měli ještě nějaké otázky, napište, ráda vám odpovím, nechci tady psát nějaké slohy, i když už ted to je pěkně dlouhé :D Hezký večer

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama