O lidech a psech

22. června 2018 v 23:22 | Bonneris
Právě sháním ke své šestileté, velmi živé parťačce štěně, se kterým bude moci dovádět a bude o něj pečovat. Jak tak projíždím facebook (ano, založila jsem ho a před okolím to tajím, abych mohla pouze hledat štěně), různé weby a útulky, je mi smutno z toho, jak málo štěňat tu vidím a místo toho jsou tu pejsi staří několik let.




Přijde mi to jako kdyby byla štěňata hned pryč a lidi si je nechali jen do té doby, než dospěje a oni zahlídnou další roztomilé psisko. A tak se svého mazlíčka zbaví většinou pod záminkou stěhování, osobních nebo zdravotních důvodů. Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale vážně mi to přijde jako nějaká kouzelná formulka, stejně jako "pouze do dobrých rukou," díky které to celé nemá působit až tak špatně.

Víte, příteli se naskytla velice lukrativní práce v zahraničí, měli jsme mít hrazené veškeré výdaje za stravu a luxusní hotel, nicméně by to bylo časově náročnější a s podmínkou, že by moje parťačka nejela s námi. A tak jsme se vzdali svého celoživotního snu a kariéry ve významné nadnárodní společnosti v Amsterdamu. I když mi moje vlastní maminka nabídla, že se o psa postará, nemohla jsem odjet bez ní. Jako štěněti, když jsem si jí odváděla od ochmelky, kde ji děti kopaly a žila na zahradě plné výkalů, ve kterých běhala, spala i žrala jsem jí slíbila, že budeme navždycky spolu a že se o ní postarám za každých okolností. V časech kdy jsem sama neměla na jídlo, jsem radši svojí fence koupila kvalitní granule a sama jedla rohlíky, protože vím, že ji po levných granulích bolí bříško. To je láska. Lidi, prosím, buďte tak hodní a než si příště vyberete mazlíčka jako módní doplněk, uvědomte si, že pejskové mají také city, a to že se po letech rozloučíte jenom proto, že se stěhujete atd. berou psi velice težce a horko těžko se z toho dostávají, trápí se.


Taky bych ráda poděkovala Vám, těm co pejskům poskytujete azyl, milující domov, pečujete o ně tak, aby měli stále plné bříško a že jste ti, co je podrbete za uchem, když jsou smutní, nebo prostě jen tak. Máte moji velikou úctu.

S láskou k Vám

Bonneris
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 27. června 2018 v 17:53 | Reagovat

Nikdy v životě bych se nedokázala vzdát pejska... Nejdéle jsem bez něj byla týden, a bylo mi hrozně smutno...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama